Pátek část 1 a 2

Čast 1

Úvod do Permakultury

Rakesh “Rootsman Rak” (Příspěvek v angličtině)

o je permakultura? Stručný úvod do základů permakultury. Prozkoumáme způsoby, jakými permakultura čerpá inspiraci v přírodě a vytváří živoucí, odolné a samoobnovitelné systémy. Podíváme se na principy permakulturní etiky, které představují jednoduchý, avšak velice účinný nástroj při procesu rozhodování a tvorbě permakulturního designu. Systém permakulturního designu je možné aplikovat na veškeré oblasti lidského života, od pěstování potravin, výstavbu domu, využívání energií po mezilidské vztahy, ekonomiku nebo způsob obživy. Tento příspěvek nebude jen pasivní přednáškou, připravte se na interakci, budete muset přemýšlet a začít pozorovat svět permakulturníma očima.

Rakesh „Rootsman Rak“ je zkušený permakulturní designér se specializací na jedlý les, lektor, učitel jógy, homeopat a reggae DJ. Výuce i designu jak pro jednotlivce, tak pro komunity se věnuje od roku 2009. Odučil více než 200 kurzů zaměřených na permakulturu, tvorbu jedlého lesa, design ekovesnic a další témata. Součástí jeho portfolia jsou designy lesních zahrad, komunitní jedlé zahrady ve městech, farmy i malé zahrádky, stejně jako systémy pro zadržování vody, design společného byznysu, nebo dokonce počítačového softwaru a systémů dokumentace. Rakesh též se zápalem předává své vlastní zkušenosti na cestě k soběstačnosti (získávání dovedností, jak zajistit své vlastní potřeby a nespoléhat na systém, který nám je poskytne), což zahrnuje ekologické bydlení, zachycování a uchovávání energie (elektřina, teplo, zdroj světla ad.), efektivní způsoby vytápění, zadržování vody, čističky, systémy recyklace, přírodní včelaření a další. Rakesh je jedním z iniciátorů projektu “Děti v permakultuře” a “Mladí v permakultuře”.

Jak integrovat permakulturu do vzdělávání

Lusi Alderslowe a Didi Deshais (Příspěvek v angličtině)

Permakulturu je možné předávat dětem mnoha různými způsoby – skrze aktivity se zapojením všech smyslů, rukou, myšlení i srdce; hrou v přírodě; vedení dětí k rozhodování na základě principů permakulturní etiky péče o Zemi, péče o lidi a spravedlivého dělení či tvorbou prostředí, které umožňuje tvořivě zkoumat, objevovat a řešit problémy. Tento příspěvek bude zaměřen na praktické tipy, jak integrovat permakulturu do různých oblastí vzdělávání, jako jsou např. každodenní povinnosti, stravovací návyky, pedagogika nebo volba aktivit. Skrze příklady dobré praxe budeme objevovat, jak může permakultura výrazně zlepšit proces vzdělávání a směřovat k budoucnosti, v níž nová generace nazírá svět skrze permakulturní optiku a vytváří skutečně udržitelný způsob života.

SOUVISLOST S PERMAKULTUROU: Permakulturní etika a principy jsou základem pro integraci permakultury do vzdělávání. Pokud jim pedagog porozumí, bude schopen nalézt kreativní způsoby, jak je využít ve všednodenní praxi, stejně jako v projektech či lekcích se specifickým zaměřením.

Lusi Alderslowe se ve Skotsku věnuje zapojování dětí do permakultury ve formálním i neformálním vzdělávacím prostředí již od roku 2005. Je koordinátorkou projektu „Děti v permakultuře“ pro Permakulturní Asociaci v Británii a sehrála vůdčí roli při tvorbě výstupů projektu v anglickém jazyce. Dále se věnuje výuce permakulturních kurzů na mezinárodním poli, je průvodkyní v lesní mateřské škole a sociální ekoložkou.

Didi Deshaies je vedoucí představitelkou a mezinárodní lektorkou neohumanistického hnutí ve vzdělávání. Od roku 2001 vede výukové programy pro děti i mladistvé. Je spoluautorkou Neohumanistického programu vzdělávání a péče v raném dětství vyvinutého v Rumunsku a také Kurikula pro Děti v permakultuře.

Metoda „Dragon Dreaming“ s dětmi

Tomislav Gjerkeš (Příspěvek v angličtině)

 
V této prezentaci uslyšíte reálný příběh, v němž žáci v průběhu školního roku uskutečňovali své sny. Pomocí Kruhu snění – jednoho z nástrojů metody “Dragon Dreaming” – je možné přinést na světlo sny každého ze skupiny a transformovat je v reálný plán. Tento příběh demonstruje, jak lze nadchnout děti pro školu a vzbudit entuziasmus učitelů.

SOUVISLOST S PERMAKULTUROU: Metoda “Dragon Dreaming” je jedním z nástrojů sociální permakultury. V procesu skupinové práce zohledňuje péči o lidi (každý zde má své slovo a je součástí skupiny), spravedlivé dělení (zodpovědnost je delegována na všechny členy skupiny) a péči o Zemi (snaha o vědomé propojení s potřebami a sny planety).

Tomislav Gjerkeš je permakulturní designér a trenér metody “Dragon Dreaming”. Specializuje se na práci se školami, navrhuje a buduje venkovní výukové prostory a pomáhá vytvářet podpůrnou síť pedagogů i žáků. S využitím nástrojů metody “Dragon Dreaming” podporuje vznik společných projektů, kultury vzájemné spolupráce a dohod při práci ve skupině, kde pocit sounáležitosti motivuje děti a posiluje jejich kompetence a sebedůvěru.

Vitální pedagogika na komunitní zahradě Kuchyňka

Táňa Niklová Kynclová a  Petr Dolenský (Příspěvek v češtině)

Pedagogika, resp. děti a průvodci v Zahradní školce Kuchyňka jsou silně ovlivňováni prostředím zahrady se všemi jejími zákoutími, zvířaty, rostlinami, kameny a podobně jako oni jsou vystavováni změnám počasí, přívalovým dešťům měnícím hlínu na bahno i horkému slunci a suchu v létě. Jejich existence zde, jejich vztah k místu, jejich potřeba pojmenovat ovce jménem i syrovost prožitků pomáhá ideály celé naší organizace držet při zemi a naplňují ji konkrétním životem.

Táňa Niklová Kynclová pracuje v Zahradní školce Kuchyňka jako průvodkyně. Neměla to původně v plánu, věnovala se řadu let počítačové grafice, ale nyní si svojí roli velmi užívá a dává jí smysl i pocit zdravého uplatnění. Baví ji objevovat s dětmi světy vnější i vnitřní a taky práce s lopatou.

Petr Dolenský pracuje v organizaci Asociace místních potravinových iniciativ, o.p.s. jako pedagogický pracovník a projektový manažer Zahradní školky Kuchyňka a školních vzdělávacích programů. Je jeden z tahounů a člen Komunitní zahrady Kuchyňka, ve volném čase se věnuje rodině se třemi dětmi, včelám a sportu.

TEREZA: Program “Les ve škole” na prvním stupni0

Mgr. Jan Froněk, Ph.D. (Příspěvek v češtině)

Poznejte připravené lekce, které žáky baví a zanechávají v nich i reálné učební výsledky. Seznámíte se s ponožkovým maňáskem, poznáte příběhy skřítků i bájného Stromovouse.

SOUVISLOST S PERMAKULTUROU: Metodiky programu “Les ve škole” vedou žáky ke vnímavosti vůči přírodnímu okolí školy (POZORUJ A JEDNEJ), zvyšují u nich porozumění toho, jak spolu různé organismy v lese souvisejí a posilují u nich chuť trávit svůj volný čas venku.

Jan Froněk je sběratel dobrých příkladů ze škol, koordinátor programu Les ve škole, zážitkový pedagog a permakulturní designér.

Prohlídka Toulcova Dvora (v češtině)

Část 2

Nikdy není příliš brzy: praktický workshop, jak zapojit děti ve věku 3–6 let do navrhování školní zahrady

Juliet Robertson (Workshop v angličtině)

Praktický workshop zaměřený na způsoby, jak jednoduše zapojit malé děti ve věku 3-6 let do designu a tvorby venkovního prostoru. Vychází z toho, jak si děti hrají a zkoumají okolní prostředí. Pokud jsou děti do celého procesu aktivně zapojeny a jejich vlastní nápady jsou oceněny, získávají k výsledku své práce osobní vztah a jsou na něj pyšné. Budete odcházet s celou řadou strategií, které můžete snadno využít ve své vlastní práci s dětmi. Workshop může probíhat venku nebo uvnitř.

SOUVISLOST S PERMAKULTUROU: Tento workshop ideálně kombinuje péči o lidi s péčí o Zemi. Pedagogové nejen v mateřských školách nemají dostatek času, aby promysleli, jak zapojit malé děti, a často končí tak, že musí většinu práce udělat sami. Představíme si příjemné a zábavné využití permakulturního designu jako způsobu společné práce a společného učení.

Juliet Robertson se celoživotně zabývá environmentální výchovou a vzděláváním ve venkovním prostředí. Jako expertka se ve Skotsku podílela na tvorbě klíčových dokumentů týkajících se výchovy a vzdělávání v přírodě. Pracovala jako ředitelka tří různých škol, kde počet žáků varioval od 6 do 277. V roce 2000 obdržela cenu Millennium Pioneers Award za průzkum, jak budovat a rozvíjet školní hřiště pomocí principů permakultury. Od té doby soustředí svůj zájem na to, jak tyto principy mohou být základem pro etický kodex školy.
Je autorkou knihy Dirty teaching: A Beginner’s Guide to Learning Outdoors, která v roce 2014 kralovala britskému Amazonu v kategorii vzdělávání, a Messy Maths: An Outdoor, Playful Approach for Early Years (2017). Za svoji práci obdržela několik ocenění a přednášela v řadě zemí světa.

Design venkovního výukového prostoru

Ionut Badica (Prezentace v angličtině)

V této prezentaci se ponoříme do procesu navrhování venkovního výukového prostoru s využitím nástrojů permakultury, které pomáhají číst krajinu, stejně jako potřeby školy. Budete seznámeni se způsoby, jak využít permakulturní etiku a principy v každé jednotlivé fázi projektu venkovní učebny.

S vášní a zkušenostmi z ekologického zahradničení a s očima otevřenýma pozorovat to, co je jednou ze základních věcí důležitých v současném světě, založil Ionut Badica v roce 2012 projekt školních zahrad. Od té doby zapojuje děti, učitele i rodiče do permakultury a navrhuje venkovní výukové prostory ve školách i městské zahrady se zapojením místní komunity. Jeho zájmem je zvyšovat povědomí o nutnosti pečovat o Zemi a učit se od přírody.
Ionut Badica vystudoval stavební inženýrství a má magisterský titul v oblasti ochrany biodiverzity. Pracuje jako permakulturní designér, kde využívá své znalosti ze stavebnictví, zahradničení a ochrany biodiverzity při navrhování, plánování a zavádění regeneračních systémů – od zemědělských podniků a farem až po menší usedlosti a zahrady. Je spoluzakladatelem Rumunského institutu pro permakulturu a hubu organizace Transition Towns. Je členem projektu Děti v permakultuře.

Učit venku: proč a jak v environmentální výchově

Doc. PhDr. Jan Činčera, Ph.D. (Prezentace v češtině)

Příspěvek nejprve formou prezentace shrne stav poznání v oblasti využití venkovního prostředí v kontextu environmentální výchovy a vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Specificky se zaměří na tři oblasti: využití venkovního prostředí jako „učebny“ (zejména pro rozvíjení vztahu k přírodě, ekologického porozumění a badatelských dovedností žáků), využití školních zahrad ve formálním vzdělávání a propojení školy s okolní komunitou v kontextu místně (komunitně) zakotvených projektů. V každé oblasti bude (na základě dostupných výzkumů) stručně shrnuta míra rozšíření dané využívání venkovního prostředí v českém kontextu, přínosy pro učení žáků a strategie pro účinnou realizaci výchovně-vzdělávacích programů. V poslední části bude otevřen prostor pro otázky a diskusi účastníků.

Jan Činčera působí na Katedře environmentálních studií (Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita Brno). Zaměřuje se na teorii, metodiku a výzkum environmentální výchovy a vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Je autorem řady odborných studií, monografií a certifikovaných metodik, zaměřených zejména na evaluační výzkum a analýzu strategií realizace environmentální výchovy a vzdělávání pro udržitelný rozvoj.

Exkurze v Mateřské škole Semínko

Mgr. Magdaléna Kapuciánová (Výklad v češtině)

Účastníci budou mít možnost prohlédnout si prostory ekologické mateřské školy Semínko, kde je množství zajímavých prvků, např. hodiny na sluneční energii. Nakouknou do běžných tříd, na zahradu i do lesní třídy.

Magdaléna Kapuciánová absolvovala Střední pedagogickou školu, obor vychovatelství a obor předškolní pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. V Toulcově dvoře spolupracovala na projektu: „Odcizování městských dětí přírodnímu prostředí“, na vytvoření internetových stránek „Děti a příroda“, byla jedním z iniciátorů výzvy „Zpátky pod stromy“ – o hledání cest jak neztrácet kontakt s přírodou. Je spoluzakladatelkou Asociace lesních mateřských škol a členkou profesní organizace OMEP. S Mgr. Emilií Strejčkovou spolupracovala na založení Mateřské školy Semínko, o.p.s., kde od počátku učí a v současné chvíli je ředitelkou. Své zkušenosti a poznatky předává dál při dalším vzdělávání pedagogů na konferencích a seminářích o ekologické výchově a vzdělávání v přírodě.

Prohlídka Toulcova dvora (v angličtině)