Prezentace pátek dopoledne


Permakultura na základní škole v Gatehouse, Skotsko

John Riley a Lusi Alderslowe

John Riley a Lusi Alderslowe se od roku 2012 věnují zapojování dětí do permakultury v Základní škole Gatehouse of Fleet. Dle permakutlurních principů vybudovali společně s dětmi venkovní výukový prostor a uspořádali několik kurzů pro pedagogy. Ve své prezentaci představí, jak vznikala relaxační zahrada, školka, prostor pro kompostování, žížaliště, jedlý les, fóliovník, venkovní učebna a další prvky. Popíší, s čím se potýkali, jaká řešení během práce našli a také své plány do budoucna. Budou se věnovat i propojení Kurikula pro Děti v permakultuře se vzdělávacím plánem školy.
SOUVISLOST S PERMAKULTUROU: John a Lusi ve své prezentaci představí postupný proces integrace permakultury do prostředí školy s využitím principů permakulturní etiky Péče o Zemi, Péče o lidi a Spravedlivé dělení, které umožňují každému dítěti, aby se zapojilo.

John Riley je posledních šest let ředitelem dvou skotských základních škol: Gatehouse a Twynholm. Učí již 28 let a miluje tuto práci, protože každý den v ní je jiný. Základní škola Gatehouse of Fleet je jedním z hlavních partnerů projektu „Děti v permakultuře“, uskutečnilo se zde několik kurzů a škola přetvořila své pozemky dle principů permakulturního designu.

Lusi Alderslowe je lektorkou permakultury, věnuje se permakulturnímu designu a je hlavní koordinátorkou projektu „Děti v permakultuře“. Od roku 2012, kdy společně s dětmi vytvořili návrh podoby vstupního pozemku školy a vysázeli zde jedlý les, spolupracuje se základní školou v Gatehouse jako rodič, designér, zahradník a lektor.

Školní zahrada Na Beránku, Česká republika

Jana Neumajerová

Jana Neumajerová společně s dětmi ze Základní a mateřské školy Na Beránku představí přírodní zahradu s permakulturními prvky, kterou společně tvoří na pozemcích školy. Budou povídat o svém nadšení z práce a učení venku. Spolek Montessori cesta vznikl na podporu aktivit tohoto druhu a slouží jako článek propojující různé organizace.

SOUVISLOST S PERMAKULTUROU: Vzdělávací plán školy Montessori vede děti k tomu, jak plánovat a pracovat ve venkovním prostředí. Zahrada plní mnoho různých funkcí, slouží nejen k učení, odpočinku a tvořivé práci, ale je využívána i k dalším účelům – sklizeň ze zahrady využívá školní kuchyně a činnosti v zahradě slouží k výuce různých oblastí školního vzdělávacího plánu. Zahrada vzniká za pomoci mnoha členů místní komunity, včetně rodičů dětí, a pomáhá zapojit ostatní do života školy.

Komunitní zahrada Kuchyňka, Česká republika

Táňa Niklová Kynclová a Petr Dolenský

Komunitní zahrada Kuchyňka se nachází v Praze-Libni na pozemku bývalé zahrádkářské kolonie o rozloze téměř jednoho hektaru, k vidění jsou zde zeleninové záhony, vinná réva, ovocné stromy a keře, včelnice, sad s ovcemi i divočina. Na zahradě působí spolek Kuchyňka, http://kzkuchynka.cz/, který zde na principech komunitou podporovaného a ekologicky šetrného zemědělství pěstuje zeleninu a ovoce pro své členy, a nezisková organizace Asociace místních potravinových iniciativ, která zde provozuje Zahradní školku Kuchyňka http://skolkakuchynka.cz/ realizuje vzdělávací exkurze pro školy. Nedílnou součástí prostoru Kuchyňka je i jeho společenská a rekreační funkce a snaha o integraci lidí s různými životnými peripetiemi.

SOUVISLOST S PERMAKULTUROU: sociálně a ekologicky zodpovědné hospodaření a produkce potravin, osvěta a vzdělávání dětí v tématech udržitelného zemědělství

Táňa Niklová Kynclová pracuje v Zahradní školce Kuchyňka jako průvodkyně. Neměla to původně v plánu, věnovala se řadu let počítačové grafice, ale nyní si svojí roli velmi užívá a dává jí smysl i pocit zdravého uplatnění. Baví ji objevovat s dětmi světy vnější i vnitřní a taky práce s lopatou.

Petr Dolenský pracuje v organizaci Asociace místních potravinových iniciativ, o.p.s. jako pedagogický pracovník a projektový manažer Zahradní školky Kuchyňka a vzdělávacích programů pro školy. Jeden z tahounů a člen Komunitní zahrady Kuchyňka, z.s., ve volném čase se věnuje rodině se třemi dětmi, včelám a sportu.

Výstupy projektu „Děti v permakultuře“

Lusi Alderslowe a Lara Kastelic

V rámci projektu „Děti v permakultuře“ vznikla pro rodiče a pedagogy řada jedinečných materiálů, které mohou využívat při práci s dětmi: Kurikulum pro Děti v permakultuře, Přehled zdrojů pro zapojování dětí do permakultury, osm případových studií pro sdílení příkladů dobré praxe, několik krátkých filmů, webové stránky a on-line databáze aktivit, kurz pro pedagogy, jak sdílet permakulturu s dětmi, a samozřejmě také kniha „Péče o Zemi, péče o lidi a spravedlivé dělení ve vzdělávání“. Představíme vám tyto zdroje i způsob práce s nimi.

SOUVISLOST S PERMAKULTUROU: Cílem projektu bylo vytvořit výstupy, které by dospělým sloužily jako nástroj k předávní permakultury dětem. Výstupy mají rozmanitou formu, jsou snadno uchopitelné a zaměřují se na detailní popis permakulturní etiky, principů a nástrojů designu.

Lusi Alderslowe se ve Skotsku věnuje zapojování dětí do permakultury ve formálním i neformálním vzdělávacím prostředí již od roku 2005. Je koordinátorkou projektu „Děti v permakultuře“ pro Permakulturní Asociaci v Británii a sehrála vůdčí roli při tvorbě výstupů projektu v anglickém jazyce. Dále se věnuje výuce permakulturních kurzů na mezinárodním poli, je průvodkyní v lesní mateřské škole a sociální ekoložkou.

Lara Kastelic je koordinátorou projektu „Děti v permakultuře“ pro Permakulturní asociaci Slovinska a podílela se na vytváření výstupů po celou dobu trvání projektu. Posledních 10 let pracuje s dětmi v oblasti mimoškolního vzdělávání, kde propojuje výtvarné a tvořivé.

Pedagogika pro „Děti v permakultuře“

Gaye Amus

Gaye Amus žije v Helsinkách ve Finsku, je lektorkou environmentální výchovy se specializací na vzdělávání a péči v raném dětství. Od roku 2007 pracuje v lesní mateřské škole „Rain or Shine“ ve Finsku a věnuje se vzdělávání pedagogů na mezinárodním poli, přednáší na konferencích, vede semináře a poskytuje konzultace v oblasti přírodní pedagogiky a výuky venku. V roce 2005 začala v Turecku vést semináře pro průvodce Lesních mateřských škol, čímž zde iniciovala hnutí přírodní pedagogiky v mateřských a základních školách. Je jednou z iniciátorek projektu „Děti v permakultuře“.